Info: Bezobav - Karel Souček - www.golias.cz

fotka

Už dávno neplatí, že moravský či slovenský folklór lze interpretovat buď ve striktně původní podobě nebo k nepoznání změněné formě. Existuje řada kapel, které dokázaly najít funkční kompromis. Patří mezi ně i hodně zajímavá skupina Bezobratři. Na novinkovém albu s názvem Bezobav předkládá prostřednictvím dvanácti skladeb své pojetí lidové hudby.
     Obejde se bez výraznějších stylových přesahů, experimentů, nikdy netlačí na pilu. Ke skladbám především z moravsko-slovenského pomezí přistupuje s úctou, pokorou a respektem, nebojí se však zasáhnout do jejich struktury, harmonie, rytmiky a melodiky a především je okysličuje velice pestrými a nápaditými aranžemi.
   A právě v přístupu a práci s nástroji je největší přínos a originalita kapely Bezobratři. Šestice muzikantů výtečně ovládá mnoho nástrojů a kromě pro folklór typických houslí, cimbálu, gajdy, fujary, violoncella, různých píšťal či akordeonu nápaditě využívá i netradiční instrumenty, které jsou často vlastní výroby. Buben, didgeridoo, darbuka, kastaněty, grumle nebo tamburina posouvají hudbu do oblasti world music či jemně odkazují ke středověku.
     Skupině se podařilo oba tyto směry výborně spojit. Nenásilně, přirozeně, vkusně. Oba styly se vzájemně obohacují, folklór sice převažuje, ale world music mu dodává další, modernější rozměr.
     Úvodní skladbu Čujte, sluhi otevírá kovový zvuk, kdy si smrtka brousí kosu. V temperamentní, rytmicky roztančené a hravé formě následuje dialog se smrtí. Stejně energická je píseň Tam poníže Rozhanovec, které dominují housle, zvonky a buben. Temné violoncello odstartuje osudově smutnou skladbu Počúvajte, páni, jenž však později jako jarní louka rozkvétá dalšími nástroji.
   K dalším energickým songům patří Na Vyškovci, Išla Kačenka na trávu, Šak sa ja len bojím nebo Môj mužik. V nich skupina nejlépe uplatní svoji spontánnost a radost z muzicírování. Z pomalejších skladeb stojí za pozornost melancholická balada Voda, která odráží hloubku slovanské duše, Sadzila Anička nebo posmutnělá Lieskovskú dolinú. V ní zpěvačka Veronika Jiříčková ohromuje silou svého hlasu.
     Vůbec zpěv patří k nejsilnějším stránkám alba. Věnuje se mu většina muzikantů a mužské vokály se s těmi ženskými výborně doplňují. V temperamentních skladbách burácejí jako o život, v jemnějších vyvolávají u posluchačů husí kůži, viz Voda. V obou případech však jde o silné zážitky.
   Jak už u folklóru bývá zvykem, stručné a vypilované texty se zabývají jen těmi podstatnými věcmi. Šťastnou i nešťastnou láskou, Bohem, smrtí, zradou, trápením, zklamáním, prostě upřímnými a syrovými city. Skvěle se k nim hodí nářečí, kterým jsou zpívané. Občas jsou srozumitelné jen s pomocí bookletu, v němž jsou ještě ta nejdivočejší slova přeložena do češtiny. Deska Bezobav by mohla k folklóru přilákat nové, především mladší posluchače.     

Hodnocení: 4 hvězdičky – folklór pro mladé
Karel Souček

www.golias.cz




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno