Bueno - Ivan Kott

fotkawill be available in english soon... Czech translation follows

BUENO ROVNÁ SE DOBRÝ

Nové autorské album vydává u firmy Indies Records zpěvák a kytarista JIŘÍ VEDRAL, spoluzakladatel skupiny Muziga a člen doprovodné kapely zpěvačky Feng Jün Song Horská karavana. Pro mnohé Jiřího příznivce je možná překvapením, že se na albu neobjevují osobitě zpracované varianty lidových písní, podobné jako v podání Muzigy. Tentokrát se jedná o au-torské album, kde ze šestnácti písní měl Jiří jen u tří spoluautory a v závěrečné Pád zhudebnil text Marina Fahrnera. Album se jmenuje podle jedné z písní BUENO a jeho zvuk je ovlivněn výběrem doprovodných muzikantů. Jiří se rozpomněl na svoji jazzovou minulost a proto tu na klávesové nástroje hraje Zdeněk Zdeněk, na kytary Jaroslav Friedl, na kontrabas Petr Dvor-ský, saxofonům a trubce vládne Baharata Rajnošek a za bicí usedl Jan Linhart. Ty Jiřího písně nejsou jednoznačně jazzové skladby, ale zaranžování pro zvolené doprovodné nástroje a vý-tečné instrumentální pasáže nabízejí posluchači hudbu spíše poklidnou, kde dobře srozumitel-ný zpěv je v krásné symbióze s jazzovým feelingem doprovodné kapely. Pokud jde o texty, je jejich spektrum skutečně bohaté. V úvodní Když chceš být u ní se v rytmu latinskoamerické hudby prolíná oslava letní přírody s prvky milostnými, které se objevují i ve Vzpomínání (Vzpomínání/ zase mi vězíš za víčky/ v usínání/ bodáš mne svými střevíčky/ z oblohy padá/ blesk tvýho hlasu/ vstříc mému údivu) s krásným kytarovým sólem či v nádherně rytmické Čajník. Jako návod jak se dopracovat snadno a rychle k infarktu zní píseň Na to stačím (Před dveřmi na úřadě/ jsem asi dvoustý v řadě/ Pak úředník pan Jedle/ mne pošle k dveřím vedle/ a tak beze slova/ jsem dvoustý v řadě znova/ A když už vidím stolek/ chybí mi správný kolek/ Já to stačím), v níž se dravé sloky dramatického spěchu střídají s poklidnou, něžnou melodií přibližující golfový turnaj na ostrově Korfu. Svůj věk Jiří trochu předbíhá v něžné písni Stár-nem i v bilancující Než se rozední s trochu trpkým, ale pravdivým refrénem: A ty máš pocit že ti osud/ už dávno dal všechno co měl/ a přesto čekáš každý ráno/ že snad něco zapomněl. O tom jak stíny milenců mizí v šeru kinosálů zpívá text O stínech na duši a závěrečný Pád je písní řekněme létací, v níž vedle hlasu Vedralova slyšíme i hlas Bobo Kantora, který se ovšem ve studiu hlavně staral o technické kvality nahrávky. Stejně příjemné jako poslouchat tuto hudbu v klidu domova by bylo zažít koncertní provedení Jiřího písniček, ovšem obávám se, že všichni tito muzikanti jsou tak vytížení, že se k takovému koncertu nesejdou. A ještě něco bych měl dodat. Pokud v úvodní větě píšu o Ji-řím Vedralovi jako o zpěvákovi a kytaristovi, pak to platí jen pro toto album. Kdo zná Hor-skou karavanu i Muzigu, ten ví, že je to multiinstrumentalista s širokým polem působnosti.

Ivan Kott, Otištěno ve zpravodaji Jonáš-klubu č.1, září 2005




More news

SHOPPING
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×