Bahamut

Po celém světě a před třemi lety také v Náměšti na Folkovkách vzbudili pozornost bizarním bluesovým šramlem, o kterém snad nikdo nepředpokládal, že by mohl existovat. A do toho klezmer, tango, Středomoří, neworleánský dixieland, cikánský Balkán a štěkot indických psů načichlých prý morfiem. Pro jednoho povznášejí hudba, pro jiného noční můra, i když se při ní neubráníte tanci až do rána. Před lety totiž vyšli Hazmat Modine ze sklepení newyorského klubu Bleaker Street s celkem jasným cílem - dokázat, že blues má pořád potřebu výstřední vynalézavosti a kontaktu s publikem: „Nechceme, aby se pouze cítilo dobře. Je potřeba ho svést a uvést do pohybu. Jsme post-jugbandová kapela, žádné nostalgické retro.“
Početnou kapelu vede a řídí malíř Wade Schuman. Expresivně hraje na foukací harmoniku, které sbírá a zpívá chraptivým hlasem černého bluesmana od Mississippi, najmutého ruským cirkusovým šramlem, kde ho nutí napodobovat Hurvínka. Miluje americkou muziku minulého století a humor. V 30. letech ovšem nezamrzl. Vydal se dál do sixties, protože bez jamajského rocksteady a bílého rhytm´n´blues by to nebylo ono. Skoro všechno Schuman složil sám, něco si vypůjčil, zbytek našel na ulici, tak jak šel čas.
Hudbu Hazmat Modine založenou na zvuku dvou foukacích harmonik, tuby, elektrických kytar, susafónu, bicích a cimbálu všichni považují za „prostopášnou, nekonečně vášnivou oslavu života“.
Debutové album Bahamut se zařadilo mezi nejúspěšnější a nejvyhledávanější nahrávky roku 2007.

1. Yesterday Morning
 
2. It Calls Me

3. Bahamut

4. Fred Of Ballaroy

5. Broke My Baby's Heart

6. Almost Gone

7. Steady Roll

8. Everybody Loves You

9. Lost Fox Train (For Joe)

10. Dry Spell
 
11. Ugly Rug

12. Who Walks In When I Walk Out?

13. Grade-A Gray Day

14. Man Trouble

www.hazmatmodine.com