Vánoce v Rožnově

Tak se zpívá a muzicíruje každý rok v Rožnově a dozajista tomu tak bude i v budoucnu. K tomu má nápomoci i naše koledování. To svedlo ke spolupráci dvě hudební skupiny - ryze amatérský ženský sbor Polajka z Rožnova a profesionální muziku Cimbal Classic z Brna. Společnou řeč na přípravě projektu našli tvůrčí pracovníci; vedoucí muziky a upravovatel písní Dalibor Štrunc, upravovatel písní Martin Jakubíček a také autor výběru písní a vedoucí sboru Jaroslav Štika. Tak se zrodily "Vánoce v Rožnově".

Písně:
Pastýřské vyhrávání
Ten vánoční čas
Byla cesta
Panna Maria - Padá rosa
Ej panenka - Již slunce z hvězdy vyšlo
Renesanční tance
Sem pospěšte ptáčátka
Při betlémském salaši
Včera sme bratrové milí
Pujdu, pujdu tu uličku
Sedí pantáta
U suseda nová stajňa
Před susedovym
Koleda nám nastala
Příšla jsem k vám na koledu
Co sa stalo
Na vánoce dlúhé noce
Vinšujem vám štěstí zdraví
Vánoční rožnovské hodiny
Vinšujeme panu hospodáři

ženský sbor Polajka
 zpěv / vocals:
 Eva Porubová
 Eva Štiková
 Jarmila Maleňáková
 Jaroslava Štruncová
 Irena Děcká
 Pavla Porubová
 umělecký vedoucí souboru I Artistic director:
Jaroslav Štika
 
sólový zpěv I lead vocal
 Eva Porubová (3,4,5,7,12)
 František Černý (4)
 Dalibor Štrunc (4)
 
Cimbal Classic
 housle I fiddle:
 Kateřina Štruncová, František Černý
 viola I viola:
 Dušan Kovařík
 violoncello / cello:
 Pavel Barnáš
 kontrabas / double bass:
 Petr Surý
 cimbál - umělecký vedoucí souboru I cimbalon - Artistic director
 Dalibor Štrunc
 hosté / guest
 varhany, tamburína, dudy I organ, tambourine, bag pipes:
 Martin Jakubíček
 flétny/ flutes
 František Kantor
 
Vánoční hudba je oblíbeným artiklem - nejeden soubor jí spoluvytváří hudební obrázek svého regionu nebo se prostě sám snaží uplatnit na veřejnosti všeobecně a každoročně přijímaným repertoárem. Mezi celou řadou titulů vydaných v posledním desetiletí uplynulého tisíciletí na mne zasvítily Vánoce v Rožnově snad nejoslnivěji a řadím je - dle svého osobního názoru - do zlatého fondu moravské vánoční produkce. Nebývá pravidlem, aby se takto šťastně sešlo více hudebních přístupů (lidový, historizující, poučeně aranžérský, kultivovaně instrumentalistický) s výsledkem neobyčejně vyváženým a zachovávajícím přitom svéráz původních zdrojů. Citlivý výběr písní, za nímž stojí uznávaný znalec valašské kultury, Jaroslav Štika, spolu s bezprostředním a rázovitým projevem ženského sboru Polajka z Rožnova tvoří barevný a inspirativní základ pro další hudební rozpracování, na němž má nejvýraznější podíl neokázalý a přitom nanejvýš vkusný varhaník a skladatel Martin Jakubíček. Muzikou, která dodala jiskřivou a kvalitní hudební podobu celé nahrávce je nadžánrový Cimbal Classic. Nezapírá tu nic ze svých předností - lásku k lidovým písním, nadprůměrné hudební řemeslo a charakteristicky čitelný projev svého lídra, cimbalisty Dalibora Štrunce.
 Nad každé slovo však, byť sebepoučenější a sebeoslavnější, ční podstata muziky a tou jsou na Vánocích v Rožnově nádherné valašské vánoční písně. Okuste je sami svými smysly a doufám, že dáte mým předchozím řádkům za pravdu.
 
Jiří Plocek
 
Vždy o vánočním čase ožívá Valašské muzeum v přírodě zvláštním ruchem. Je tomu tak již po dvacet let. Přijíždějí sem desítky vynikajících interpretů a kolektivů, aby - každý po svém - zpěvem, slovem, tancem i obyčeji oslavili boží zrození, zimní slunovrat i příchod nového roku. Pro tyto písně a obyčeje převzali slované z latinského jazyka název koleda, starý slovanský název "šťastíčkování" je již zapomenut.
 Neslavily se všude stejně. Jinak se písní a muzicírováním prozívaly na zámku, jinak v chrámu za doprovodu varhan, jinak ve valašské chalupě, kde se písně o jesličkách, o pastýřích, o třech králích a obdarování Ježíška mísily se starobylými písněmi, ve kterých se přeje štěstí a zdraví na celý příští rok a pamatuje se i na obdarování koledníků.
 S tím vším se potkáme o vánocích v Rožnově a to všechno se přeneslo na naši kazetu a kompaktní disk. Začínáme vánoční hudbou pastýřskou a po ni se zaposloucháme do dvou legend, zpívaných v čase adventním, těsně před vánocemi. Ta první je o setkání samodruhých světic, Marie a Anny, v té druhé sledujeme Pannu Marii při její cestě naším krajem a její marné hledání noclehu u valašských řemeslníků. Hned poté oslavíme narození Ježíška písněmi, které se zpívaly před více než sto lety v kostele ve Zlíně; zapsal je tehdy ředitel místní měšťanské školy a velmi pravděpodobně i regenschori Jan Papoušek.
 Po návratu z "půlnoční" ve Zlíně už zůstaneme na valašské vsi a vydáme se na koledu. Ty první písně poprávu patří pastýřům, zvaných v koledách též valaši, neboť oni prý první uslyšeli o Božím narození a první se Ježíškovi poklonili. K těm nejstarobylejším patří koledy, v kterých se hospodáři, hospodyni a jejich dětem, čeládce - a dokonce i jejich dobytku - přeje štěstí, zdraví.
 Hospodář je v nich opěvován jako zámožný gazda, který si sedí uprostřed hojnosti v sobolové čepici a kožichu a počítá tolary; toho všeho se prý v novém roce dožije.
 Na Štěpána a po něm až do Tří králů chodí po koledě několik skupin a každá má svoje písně. I vdané ženy si po vánočním shonu společně vyjdou a jejich písně jsou hodně veselé a kolikrát až nevázané (U suseda. Před susedovym). Školní děti - žáci - ve své koledě vypočítávají nejen užitek, který hospodáři zajistí jejich obdarování, ale hrozí i zlými následky, pokud by odešli s prázdnou. Svoje koledy měla i děvčata na vdávání: mají prý "malunkú peřinu" a bojí se sama spávat; tak zpívají v domě chlapce na ženění.
 Podobně se koledovalo v každé valašské dědině. Někde měli dokonce svoje vlastní koledy: v Tylovicích u Rožnova v koledě vyjmenovali celou desítku svých obyvatel i s jejich charakteristickými rysy a s tím, co každý z nich nese do betléma. Na samý konec meditujeme o tom, co dělat, když jsou na Vánoce "dlouhé noce", abychom se rozloučili písňovým "vinšováním", jak je v roce 1952 zazpívala pětaosmdesátiletá Veronika Šturalová z Dolní Bečvy: "A už Vám to všecko vinšujem, buďte tu sbohem"
 
PhDr. Jaroslav Štika CSc.