Seya
O ALBU
Nevídaný úspěch zpěvačky Ooumou Sangare započatý v 90. letech je prostým důsledkem dvou skutečností: do většinové malijské griotské kultury zanesla upozaděnou loveckou hudbu z kraje Wassoulou a coby žena, i přes své mládí odmítla hrát hru podle vnucených pravidel. Oumou zasela bouři, co se nedala sklidit. Stala se navíc mluvčí novověku a malijských žen. Zatímco Evropanky utíkají ráno do trafiky, aby se z magazínů dozvěděly, co si počít s životem, Malijčanky už dvacet let vyhlížejí každé nové zpěvaččino album v očekávání, co jim řekne a poradí. S nebývalým vlivem na společnost ovšem přichází velká zodpovědnost a té si je Oumou Sangare vědoma.Skladby nového alba Seya (Radost) představila už vloni na pražském festivalu Respect; zněly dobře, o čem roztančená a rozesmátá zpívá ale nikdo netušil. Teď je to skrze překlady textů jasné: radost je pouze zdánlivá, jedná se o velmi osobní nahrávku. Vyzpívává se ze vztahu ke ztracenému a v mládí zatracenému otci co před pár lety zemřel, vzpomíná na matku, raduje se ze syna Cherifa, to protože nemohla předlouho přijít do jiného stavu, nezapomíná na setrvávající ženské příkoří, vysokou dětskou úmrtnost a občas se opře do politiků.O pop skladbě Seya, věnované zpěvaččiným módním rádcům a kadeřníkům, napsala anglická novinářka, že „působí jako dědeček na školní diskotéce“; výstižněji její odlišnost od zbytku sbírky nemohla vyjádřit. Ta má ráz překvapivého návratu k lovecké hudbě z Wassoulou, příklonu k Mande tradici a sofistikovanému rozhlédnutí po celém Mali. Producent a klávesák Cheikh Tidiane Seck (Keita, Mory Kante, Rail Band) desce vtiskl proměnlivý, ale výrazně akustický strunný ráz vyplývající z naordinované nadvlády strun: donsongoni, kamalengnoni, ngoni, akustické kytary. Do rovnováhy s nimi postavil balafon, flétny a housle. Zpěvaččino klasické hypnotické funky znejednoznačnil důrazem na stavbu rytmiky: tři basisté postříbření výběrem žánrově odlišných bubeníků: Tony Allen, Michael Notebaert, Winston Clifford, Will Calhoun, kterým sekundují nedostižní Afričané s djembé, talking drumem, sabary, bolonem, calabashem a Argentinec Miguel Fernández s kubánskými bongy. Připočteme-li sestavu sboristek s táborem dechařů vychází z toho nejpočetnější muzikantská sestava jakou kdy Oumou povolala. Spoluvytvářejí důvěrně známou hudbu neexplodující ve výbojích ale detailech a Oumou Sangare v názorové neústupnosti :“Jediný způsob jak správně žít je být moudrý“.Seznam skladeb:01 Soun Soumba 4:22
02 Sukunyali 6:01
03 Kounadya 4:33
04 Donso 6:09
05 Wele Wele Wintou 5:19
06 Senkele Te Sira 4:33
07 Djiqui 4:38
08 Seya 4:13
09 Iyo Djeli 6:38
10 Mogokele 5:40
11 Koroko
CZK
EUR
USD
